Ukázky z knihy:

Mějme na paměti obtížné podmínky těch, kdo vyrůstají v dnešní době. Mladá generace, jež stojí před námi, se jeví jako křehká, zraněná, mnohdy postrádající orientační body. Dnešní doba je těžce pochopitelná jak pro nás, tak i pro ni. Stačí povrchní rozbor situace, abychom si povšimli některých problémů: chlapci mají strach z dívek, které jsou v dnešní době mnohem aktivnější a průbojnější. Dívky zase mají před očima idealizované a nedosažitelné vzory, které jim diktují, aby byly současně krásné, inteligentní, svůdné, měly manažerské schopnosti a byly věčně mladé – jde o vysilující životní program, který v nich probouzí pocit nedostatečnosti. Obě pohlaví hledají identitu v partě, v níž si vytvářejí vlastní způsob mluvy. Mnozí sahají k tetování, aby posílili svou image – vypadají jako „omámení chameleoni“.

Reakce rodin na svět mladých je často neadekvátní. Některé rodiny zvolí přecitlivělý a ochranitelský přístup a slevují z výchovných principů, jiné se naopak utvrdí ve svých nárocích a požadavcích a vyžadují jejich poslušné plnění. Další rodiny pak prostě nevědí, co dělat, a tak mladí prožívají těžkosti s vlastní identitou: nepřijímají sami sebe a někteří z nich, ať už vědomě či nevědomě, si v sobě nesou rány, které nakonec vyústí ve vzpouru, nenávist, násilí, narušené vztahy a strach, nebo v jiných případech v deprese, rozklad osobnosti a apatičnost. Někdy to dokonce vyvrcholí touhou spáchat sebevraždu a skoncovat tak se životem, který v jejich očích postrádá smysl.

Často se mladým líčí a předkládá ideál mladého člověka, který je nemůže nechat lhostejnými. Jaký však dnes tento ideál je, dobře vystihl článek v jednom deníku: „Dnešní člověk si myslí, že již všechno ví. Smyslem života je podle něho vlastnit parádní auto a prohánět se v něm vysokou rychlostí, vykonávat dobře placenou profesi, večer si sednout k televizi a mít sex. Hledání pravdy dospělo ke svému konci a zbývá jen bezděčné proplouvání životem podle hesla carpe diem. Jinými slovy etika pro nasycené otroky.“

Nejprve je potřeba si uvědomit vlastní slabost: musíme čas od času pohlédnout do svého nitra a rozeznat v něm vlastní křehkost. Dokážeme být snáze soucitní, pokud si živě uvědomíme svou křehkost – vždyť všichni máme své meze a všichni jsme pomíjiví. Vzpomeneme-li si, kolikrát jsme byli zraněni, snáze v sobě objevíme soucit s druhými. Musíme být schopni přijmout vlastní slabost a chyby a uvědomit si, jaký soucit s námi má Bůh. Kdo se v životě naučil pouze cítit se důležitý, skvělý a přijímat pochvalu, bude spíše mít sklon pohrdat druhými, na něž pohlíží jako na bezvýznamné bytosti neodpovídající jeho systému hodnot.

 Vše závisí na našem výchozím bodě. Pokud vycházíme z jistého a sebevědomého vnitřního postoje, snadno budeme druhé posuzovat rázně a přísně. Pokud však vycházíme z vědomí, že jsme křehcí a omylní, naše soudy jsou měkčí a opravdovější. Člověk musí dostatečně znát sám sebe, a to včetně své vnitřní chudoby a zmatků, aby mohl mít vyrovnaný vztah k druhým a chápal, že lidské srdce je složité a mnohdy rozporuplné, obzvláště v období dospívání a mládí. Kdo sám sebe do hloubky nezná a nepřizná svou chudobu, těžko může druhým poskytnout důvěru a milosrdenství, jimiž se mezi lidmi vytvářejí mosty.

• Blahoslavení, kdo se umějí smát sami sobě, neboť se nikdy nepřestanou bavit.
• Blahoslavení, kdo jsou schopni rozeznat komára od velblouda, neboť se budou cítit osvobozeni od tísně.
• Blahoslavení, kdo umějí odpočívat, neboť se snáze stanou moudrými.
• Blahoslavení, kdo dokážou mlčet a naslouchat, neboť se naučí mnoha novým věcem.
• Blahoslavení, kdo jsou natolik rozumní, aby sami sebe nebrali vážně, neboť jejich přátelé si jich budou cenit.
• Blahoslavení, kdo dříve než začnou jednat, přemýšlejí, a kdo se, dříve než začnou přemýšlet, smějí, neboť se tak vyvarují mnoha hloupostí.
• Blahoslavení vy, kdo dokážete s vážností pohlížet na malé věci a s klidem pohlížet na věci vážné – dospějete daleko.
• Blahoslavení vy, kdo umíte ocenit úsměv – vaše cesta bude plná slunce.
• Blahoslavení vy, kdo umíte mlčet a usmívat se, když vám ostatní odporují – evangelium sídlí ve vašem srdci.
• Blahoslavení vy, kdo dokážete rozeznat Pána ve všech, které potkáváte – nalezli jste skutečné světlo.